V diskuzi v sobotní příloze Lidových novin Orientace zaměřené na dostavbu jaderné elektrárny Temelín zůstala řada otázek nezodpovězených. Jediný zúčastněný ekonom Miroslav Zajíček velice razantně tvrdil, že se jaderná elektrárna a žádný větší projekt nepostaví. Současní investoři musí mít u každého projektu zisk zaručený, jinak do něj nejdou. Jaderné elektrárny se stavět nebudou, protože zítřek patří jedině břidlicovému plynu.
Jak je vidět i z uvedené diskuze, je můj názor značně odlišný. Pokusím se vysvětlit proč. Jaderné elektrárny i další velké energetické zdroje jsou investicí na řadu desetiletí. Předpovědět budoucí cenu elektřiny a podmínky na trhu byl a je problém i na pár let. Navíc, pokud se podíváme do historie, je plná zvratů, které nebyly očekávány. Takže, kdyby se investoři v dřívější době řídili pravidlem, představeným Miroslavem Zajíčkem, nebyly by v současnosti žádné větší elektrárny.
V rozhovoru panovala jednoznačná shoda, že trh s elektřinou u nás i v okolí je dnes určován dominantně státními dotacemi a penalizacemi. Jiné zdroje než s dotovanou výkupní cenou elektřiny a jejím zaručeným výkupem se nevyplatí. Taková situace je však, alespoň podle mého názoru, dlouhodobě neudržitelná a ani ekonomicky silné Německo tak velké dotace nemůže trvaleji unést. Navíc plánuje odstavit i zbývající jaderné elektrárny, které dodávají velkou část nedotované silové elektřiny určující cenu na burze. A jejich elektřina je levná a sráží cenu silové elektřiny na burze (blíže zde). Situace na trhu se silovou elektřinou, která je v našem regionu dominantně určovaná situací v Německu, se tak zákonitě musí během následujících let změnit.