Břidlicový plyn
Předkládáme prezentaci, kterou si připravil pan Jan Gavor na diskusní večer NEK v říjnu 2013.
Mapy ložisek břidlicového plynu (2013)
břidlicový plyn v USA
břidlicový plyn – svět 2013
Komentář Hynka Berana k slajdu číslo 5
Nízké ceny plynu v USA (zelená čára) nejsou způsobeny dostupnějšími technologiemi. Šlo o derivativní produkty (opce), do kterých se nalil přetlak kapitálu z amerických bank. Vzhledem k předcházející hypotéční krizi a státním intervencím se lze domnívat, že může jít i o zájem americké vlády. Ať je to tak nebo jinak, nejde o nový tržní signál, ale americká ekonomika de facto zainvestovala sama do sebe, aby měla levný plyn a zahýbala s cenami ostatních komodit zejména v arabských zemích.
Podobná je situace u nás: cena elektřiny 35 EUR /MWH není dána trhem, ale německými dotacemi. Pokud chceme uvažovat o investicích do nových zdrojů, zdá se, jakoby šlo o cenu likvidační. Ve skutečnosti se ptáme na budoucí cenu elektřiny například v roce 2035. Tu ale neznáme. Je několik scénářů vývoje:
- (nepravděpodobný) Německá ekonomika vydrží další desítky let dotovat a dumpovat cenu elektřiny ve střední Evropě.
- Evropa se vrátí k trhu a ceny k cenám tržním, které budou odrážet nejen cenu výrobní, ale i nabídku a poptávku. V takové situaci je nutno se zabývat, zda bude za pár let v Evropě přebytek nabídky nad poptávkou, nebo naopak. V případě nedostatku zdrojů je totiž možné, že cena prodejní nebude polovinou reálné ceny, ale jejím dvojnásobkem, tedy klidně 150 nebo 200 Eur za MWh.
- V Europě bude socialismus nebo centrálně řízená energetika. Ta byla nejen v bývalém východním bloku, například ve Francii je de facto dodnes. Poté bude cena prodejní odvozena od výrobních a investičních nákladů s přiměřenou marží.
- EU se rozpadne. Nebudeme-li protektorátem (nebo i finančním protektorátem zahraničních bank a zdrojem vybírání), pak platí pro tuzemsko 3) a pro vývoz do okolních ekonomik 2)