Skutečná množství spotřebovaných motorových paliv, která přicházejí v ČR v úvahu, je však jen obtížně možno vyjádřit, protože nelegální dovozy, statisticky nepostižené, představují až jednotky milionů hektolitrů kapalných paliv, využitelných jako motorová nafta. Proces výroby biolihu i MEŘO je energeticky velmi náročný a vyžaduje velkou spotřebu tepla.
Zemědělská půda
V úzké souvislosti s úvahami o využívání alternativních energií pro výrobu elektrického proudu a tepla, souvisí otázka dostupnosti biomasy v ČR. Pokud jde zemědělskou půdu, při 100% zajištění potravinové dostatečnosti se dle Akčního plánu biomasa MZ odhaduje, že je zde 1120 tisíc ha až 1508 tisíc ha disponibilní půdy pro získávání biomasy k energetickým a materiálovým účelům, z toho asi 380.000 ha je již užíváno na výrobu biopaliv 1.generace. V rámci statistik, uvedených mj. v Akčním plánu biomasa MZ ČR, lze tedy odhadovat, že je disponibilní pro nepotravinové využití cca 300.000 ha orné půdy a mezi 440.000 až 800.000 ha trvalých travních porostů.
Lesní biomasa
Vyslovit jednoznačný závěr o disponibilitě lesní biomasy je obtížné. Dle našeho soudu to mimo jiné vyplývá z obtížnosti racionálně postihnout odpadní dřevní surovinu, i vzhledem k možnosti nekonsistentně užívaných jednotek pro vyjádření objemu a hmotnosti dřeva a lesních zbytků. Je dále možné, že se část tohoto odpadu neeviduje, nekontrolovatelně a nesystémově pálí, a pod. Produkce lesní suroviny pro výrobu dření štěpky by si vyžádala podrobnější kritické studie, resp. rešerše publikovaných údajů, které se významně, až řádově, liší. Zřejmě realistický odhad disponibilního množství dřevní biomasy, využitelný pro výrobu štěpky, se může v současné době pohybovat kolem 1,5 milionů tun.
Dostatek štěpky a cena (1100 Kč/t až 1800 Kč/t) se dnes stávají zřejmě kritickými faktory. V porovnání s hnědým tuzemským uhlím (měrná cena uhlí se může pohybovat u velkoodběratelů na úrovni 30-40 Kč/GJ, v případě malých tepláren až na úrovni cca 80 Kč/GJ) se předpokládaná cena štěpky z lesního odpadu pohybuje na úrovni cca 120 Kč(GJ, v případě cíleně pěstované biomasy pak na úrovni cca 160 Kč/GJ. Je tedy žádoucí využívat biomasu v režimu společné výroby elektřiny a tepla všude tam, kde je potřeba tepla po celý rok. Je nutné vhodným technickým řešením a způsobem provozu dosáhnout vysoké roční účinnosti (70%), při výrobních cenách energie v rozmezí 1-2 Kč/kWh, což by bylo konkurence schopné.
Zdá se opodstatněné, že je v současnosti převis poptávky i po zemědělské biomase energetických rostlin a rychle rostoucích dřevinách (obzvláště se to však týká zbytkové dřevní biomasy), což vytváří potřebu rozšířit současnou výrobu této biomasy. Je třeba znovu seriozně posoudit, zda disponibilní množství biomasy –zejména lesní- umožní zajistit národní cíle podílu obnovitelných zdrojů na hrubé energetické spotřebě v roce 2020 a bude-li tato surovina dostupná i například domácnostem, kde by taková surovina měla být zejména dostupná..