Několik desítek vládních a zejména nevládních institucí každoročně publikuje svoji obvykle zhruba stostránkovou zprávu o stavu světa. Mezi nejčastěji sledované dokumenty tohoto typu patří zprávy Mezinárodní energetické agentury, Světové banky i Worldwatch Institute nebo Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Studium těchto dokumentů patří v západní Evropě mezi služební povinnosti nejenom manažerů, ale také vyšších státních úředníků. Pokud se mi podařilo zjistit, tak žádná podobná zpráva o stavu světa ze středoevropské perspektivy nevychází nejenom u nás, ale rovněž v Polsku, Maďarsku i na Slovensku. Důvod je pravděpodobně dvojí – nezájem o záležitosti přesahující region a nedůvěra k podobným materiálům, které bývají zkresleny zájmy lobystických skupin.

Jeden z nejpropracovanějších a zároveň nejsrozumitelnějších dokumentů tohoto typu je každoroční zpráva Světového ekonomického fóra (World Economic Forum) jednoduše nazvaná „Globální rizika 2012“. Plné znění této zprávy společně s dalšími navazujícími dokumenty je volně stáhnutelné na  www.weforum.org (globalrisks2012). Výjimečnost této studie je dána množstvím spolupracujících expertů, kterých je zhruba 500 i kvalitou organizací jako jsou např. Finanční služby v Curychu, tedy institucí, které již z povahy své práce musí mít dobrý, politicky nezkreslený přehled o světě.

V současném informačním prostředí se očekává, že vláda nejpozději během 24 hodin informuje o nastalé situaci. Povědomí o vážnosti havárie ve Fukušimě získali Japonci až čtvrtý den…

Experti přitom pocházejí ze všech oblastí světa a součástí metodiky je i studium, jak se jednotlivé profesní a regionální skupiny od sebe odlišují. Ukazuje se například, že všichni experti považují svůj vlastní obor za víc riskantní než ostatní obory s výjimkou technologických specialistů, kteří jej naopak podceňují. Stejně tak je patrné, že odborníci ze Severní Ameriky zesilují ekonomické problémy, naopak Asiaté jsou nejvíc optimističtí a nejvíc katastrofické myšlení je vázáno na Latinskou Ameriku.

Zpráva Světového ekonomického fóra počítá s tím, že rizika přicházejí v celých skupinách, např. že dopad špatného počasí bude mít kombinovaný účinek na cenu a dostupnost potravin a tím i míru korupce a rozpad státní kontroly. Snaží se proto nalézt „problémová centra“ (gravity centres) a to v pěti oblastech, které budou dále popsány. Pro každou oblast je definováno deset nejdůležitějších faktorů a každý z nich je pro přehlednost označen dvěma veličinami – pravděpodobností, že se v příštích deseti letech přihodí a očekávanou velikostí škody. Je užitečné číst i dřívější zprávy, protože rizika jsou stanovována na deset let dopředu, ale přesto se každým rokem poněkud proměňuje důraz  – minulém roce se víc hovořilo o populačním růstu, v tomto roce o kyberútocích.