Případ čtvrtý: co se dělo po Fukušimě

Jedním z méně známých dopadů velkého východojaponského zemětřesení bylo uzavření automobilky v Detroitu, která nedostávala čipy vyráběné v japonské továrně poničené zemětřesením. Tato situace není nová, protože zemětřesení na Tajvanu v roce 1999 načas omezilo celosvětovou výrobu mobilních telefonů a podobná nehoda potkala japonský automobilový průmysl v roce 2007, kdy byla  zemětřesením poškozena továrna na výrobu pístů do většiny druhů japonských automobilových motorů.

Na druhou stranu velké zemětřesní dobře přežil japonský obchodní řetězec „Lawson Stores“, který během pouhých čtyř dní obnovil 80% svých služeb, což si natrénoval při zemětřesení v Kobe. Každá pobočka Lawson Stores dvakrát ročně vypracovává detailní krizové plány. Například obchody musí mít povinně bicykly, protože při minulém zemětřesení to byl jediný fungující dopravní prostředek. Obchody rovněž mají zásobu krizových balíčků a potřebného zboží. Jsou řízeny podle systému rozptýleného velení (distributed leadership), při kterém každý z pracovníků ví, co má při katastrofě dělat. Vychází přitom z předpokladu, že krize se nikdy nedá dopředu odhadnout, takže je mnohem výhodnější vytvořit síť informovaných, za sebe plně zodpovědných pracovníků než proškolit několik skvělých krizových manažerů.

Při velkém východojaponském zemětřesení se plně osvědčila „rozptýlená“ strategie organizace podobné naší civilní obraně – Spojených sil Tohoku (Joint Task Force Tohoku). Základem její filosofie je operovat bez  centrálního velení. Její členové se učí zacházet s velkou neočekávanou krizí „bez plánu, strategie, tréninku a zpravodajství“, jinými slovy fungovat uprostřed chaosu. Tyto decentralizované organizace jsou přirovnávány k mořské hvězdici, která přežívá, i když přijde o jedno své rameno. Lépe spolupracují s dalšími organizacemi a dobrovolníky, protože „nemají své rozkazy“.

V současném informačním prostředí se očekává, že vláda nejpozději během 24 hodin informuje o nastalé situaci. Povědomí o vážnosti havárie ve Fukušimě získali Japonci až čtvrtý den, kdy vláda USA doporučila svým občanům opustit 80 km široké pásmo kolem elektrárny. Fukušima ukázala, že lidé od vlády chtějí otevřený a čestný přístup a to i v situaci, kdy je nucena říct – litujeme, ale zatím sami pořádně nevíme, co se děje. Britská vláda zavedla funkci hlavního vědeckého poradce (Chief Scientific Advisor) a doporučila jednotlivým ministerstvům, aby měly svého specializovaného vědeckého mluvčího. Musí se jednat o nezávislou, důvěryhodnou osobu, která při jakémkoliv problému jako byla kulhavka, klimatické extrémy i výbuch sopky opakovaně a pravidelně informuje veřejnost.