Rok a půl po havárii v Jaderné elektrárně ve Fukušimě I

Radiační zamoření okolí elektrárny

Jak už bylo zmíněno, došlo při havárii Jaderné elektrárny ve Fukušimě k zamoření okolí radioaktivními látkami. Velmi důležité je, že k emisi radioaktivity došlo až po evakuaci obyvatel. Ta proběhla postupně tak, že do vzdálenosti 20 km od elektrárny vznikla prázdná zakázaná zóna a ve vzdálenosti mezi 20 až 30 km byla zóna se specifickým režimem, kde byly evakuovány všechna zdravotní a dětská zařízení a obyvatelé, kteří zde zůstávali, museli být připraveni k rychlé evakuaci v případě, že by se situace v elektrárně dále zdramatizovala.

Kvůli povětrnostní situaci v době maximální emise radioaktivity bylo maximální zamoření ve směru na severozápad od elektrárny. V tomto směru se vysoké hodnoty radiace objevily i ve vzdálenostech větších než 20 km. Postupně se tak na základě proměření radiační situace evakuovala ještě další místa. Týkalo se to hlavně vesnice Iitate. Jistou výhodou bylo, že tyto oblasti byly v hornatých a řidčeji obydlených oblastech. Evakuace se nakonec dotkla 11 samosprávných oblastí v prefektuře Fukušima a více než 100 000 obyvatel.

Radiační situace v některých místech Japonska v okolí Jaderné elektrárny Fukušima I v prvních dnech po havárii.V té době byla radiace dominantně tvořena krátkodobým izotopem jódu 131. Je vidět pík vzniklý po výbuchu a poškození kontejnmentu u druhého bloku 15. března. Druhý velký pík je spojen s deštěm v dané oblasti. Pokles je dán rozptylem a také rozpadem krátkodobého jódu. (Zdroj serveru Great Tohoku Earthquake).

To, že byla evakuace provedena před emisí radioaktivity, je ten nejdůležitější rozdíl oproti situaci v Černobylu. Dalším byla možnost okamžité kontroly vody a potravin a vyřazení zasažených z potravinového řetězce. Japonsko mělo dost možností zásobování a nahrazení místních potravin dovezenými. Intenzivní zdravotní a radiační kontrola obyvatel v zasažených oblastech umožnila zjistit jejich obdrženou dávku hlavně u dětí. Ta byla právě díky včasné evakuaci a kontrole potravin srovnatelná s tou, která se v různých místech Evropy obdrží z přirozeného pozadí, a nezvýšila zdravotní rizika u obyvatel. Třetím rozdílem oproti Černobylu byla o řád nižší velikost uniklé radioaktivity a to, že se do ovzduší dostaly pouze těkavé látky a ne kousky paliva. Velice podrobné srovnání situace v Černobylu a Fukušimě i rozbor, co lze z vývoje v zasažených oblastech Černobylu odvodit pro vývoj ve Fukušimě, je zde.

Jak se mění podíl jednotlivých radioizotopů v celkové radiaci je vidět z grafu převzatém z blogu kolegy R. Škody. Je vidět, že původně byl dominantní jód 131 a nyní cesium 137. Je třeba připomenout, že výpočet kolegy Škody je pro jiný typ reaktoru než je ve Fukušimě a přesné hodnoty závisí i na tom, jak proběhl únik radioaktivity a jaká část jednotlivých radioizotopů unikla. Každý chemický prvek má jinou těkavost.

Dekontaminace se v první řadě soustředila na neevakuované oblasti a hlavně prostory, kde se pohybovaly děti a mládež. Zároveň probíhalo i velmi přísné sledování výskytu radioaktivity v potravinách a v případě překročení zdravotních limitů, vyřazení zasažených potravin z prodeje. Po dosažení studeného odstavení poškozených reaktorů v prosinci minulého roku mohla být odvolána omezení v zóně ve vzdálenosti od 20 do 30 km od elektrárny. Obyvatelé už nemuseli být připraveni na evakuaci a do dekontaminovaných míst se vracela školská a zdravotní zařízení.

Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Přihlášení