Důležité je srovnání

Je jasné, že nutnost evakuace, byť třeba jen na rok, je velmi dramatickým zásahem do života lidí. Ještě větší dopad má trvalé přesídlení nebo ztráta rodinné farmy či jiné živnosti. Je však třeba opět zdůraznit, že na rozdíl od cunami neměla havárie v Jaderné elektrárně Fukušima I žádné oběti na životech. Počet lidí, kteří přišli o své domovy, je mnohem menší než postižených cunami. Srovnatelně lidí se musí přesídlit i při stavbách velkých přehrad a nemusí jít zrovna o čínskou přehradu Tři soutěsky. Také těžba uhlí vyžaduje často dost velké přesuny obyvatel.

Likvidace jiných následků loňského zemětřesení a cunami je v řadě případů také ještě na začátku. V přístavu města Onagawa se teprve nyní podařilo odklidit větší část trosek, které do něj cunami spláchlo a japonská policie zahájila pomocí podvodních robotických kamer hledání pozůstatků více než 300 obětí cunami v této oblasti, které se stále pohřešují.

Zatím byl také zlikvidován jen zlomek odpadu, který v průběhu zemětřesení a cunami vznikl. Navíc se ukazuje, že je ho mnohem více než se původně předpokládalo. Pomalu postupuje i výstavba náhrady za zničená sídla a rekonstrukce zničených oblastí. O nutnosti srovnávání je podrobněji psáno zde.

Japonská a světová jaderná energetika po Fukušimě

Japonská energetika považovala před událostmi ve Fukušimě I jaderné elektrárny jako jeden ze svých hlavních pilířů. Hlavně z důvodu omezení produkce oxidu uhličitého a závislosti na dovozu fosilních paliv se předpokládalo zvýšení jejich podílu na produkci elektřiny až na 50 %. Je to dáno tím, že veškeré fosilní zdroje musí Japonsko dovážet, kvůli vysoké seismicitě a ostrovní povaze nemůže navíc moc stavět přehrady a vodní elektrárny. Zároveň nemůže elektřinu dovážet ze zahraničí. Japonsko během léta velice intenzivně využívá klimatizace. Ovšem výroba elektřiny pro tyto účely z fotovoltaických elektráren není také úplně ideální. V Japonsku v té době totiž panuje nejen extrémně horké ale i vlhké prostředí. A to opravdu není nejvhodnější pro efektivní využívání fotovoltaiky. Japonsko je exportní zemí s vysokou životní úrovní a je opravdu otázkou, zda se může bez významného podílu jaderné energie obejít.

Havárie Jaderné elektrárny ve Fukušimě I otřásla důvěrou Japonců v bezpečnost jejich jaderných elektráren. Je také přirozené, že se silně zvýšila opozice proti využívání jaderné energetiky. Pravidla pro provoz jaderných bloků v Japonsku jsou taková, že reaktor musí být nejpozději po 13 měsících provozu odstaven. Další jeho spuštění po odstávce je podmíněno nejen schválením příslušných dozorových orgánů ale také povolením samospráv místních komunit, které kolem jaderné elektrárny žijí. To byl důvod, proč se postupně vypínaly a nespouštěly jednotlivé reaktory. Podmínkou vlády pro jejich spuštění bylo provedení stress testů a všech opatření k ochraně před zemětřesením a cunami vyplývajících ze zkušeností z událostí ve Fukušimě. Schválení tak musejí dát po kontrole příslušné dozorové orgány. Ovšem daleko nejtěžší bude získat povolení místních komunit. Splnění všech podmínek je velmi náročné i časově. I to byl důvod, proč v dubnu tohoto roku bylo Japonsko poprvé po mnoha desetiletích úplně bez jaderné energie. Bylo to v době před klimaticky nejnáročnějším obdobím s největší spotřebou elektřiny. Hlavně v oblasti Osaky hrozil velký nedostatek elektřiny a velice dramatická opatření na snížení její spotřeby. Proto byl i značný tlak na spuštění dvojice reaktorů v Jaderné elektrárně Ohi, která už měly všechny kontroly a nutná opatření i schválení dozorovými orgány za sebou. Nakonec se podařilo získat i povolení místních komunit a nyní jsou už oba reaktory v komerčním provozu. Otázka, kdy budou spuštěny další bloky a které to budou, je velmi otevřená, stejně jako budoucnost celé japonské energetiky. Je však jasné, že podíl jádra bude daleko nižší než se původně plánovalo.