Rok a půl po havárii v Jaderné elektrárně ve Fukušimě I

Podle odhadů se už v 18:11 začala podle analýzy firmy TEPCO obnažovat aktivní zóna prvního reaktoru a po čtyřiceti minutách nastalo její poškození. Druhý den ráno v 5:46 se podařilo zahájit pumpování čerstvé vody do tohoto reaktoru a ve 14:30 byla zahájena jeho ventilace. Při ní zhruba asi hodinu po jejím zahájení nastala na tomto bloku vodíková exploze, která narušila průběh záchranných prací i u druhého bloku. O necelých pět hodin později se 12. března v 19:04 podařilo začít pumpovat mořskou vodu do tohoto reaktoru.

U třetího reaktoru vydrželo chlazení pomocí systémů, které využívají parní turbíny, obejdou se bez elektřiny a zároveň využívají komoru potlačení, až do začátku 13. března, konkrétně 2:42. Podle odhadů se aktivní zóna začala obnažovat v 9:10 a za deset minut potom se začalo s ventilací reaktoru a hned potom s pumpováním užitkové vody. Pravděpodobně v 10:40 došlo podle analýz společnosti TEPCO k poškození aktivní zóny. Při ventilaci se zároveň kvůli propojenému systému dostal vodík i do čtvrtého bloku. Ve 13:12 se pak začalo s pumpováním mořské vody. Další den 14. března pak došlo v 11:01 k vodíkové explozi v této reaktorové budově, která opět negativně ovlivnila postup prací na druhém bloku.

Oblast s pumpami, které normálně pumpují mořskou vodu určenou pro odvod tepla z předchozího chladícího okruhu reaktoru. Fotografie pořízena 17. března 2011. (Zdroj TEPCO).

U druhého bloku vydrželo chlazení využívající parní turbínu a komoru potlačení až do 14. března ve 13:25, v 17:00 pak podle analýzy firmy TEPCO začalo obnažování aktivní zóny a v 19:20 k jejímu poškození. V 19:54 se začala pumpovat mořská voda do reaktoru. Následující den 15. března pak došlo k poškození komory potlačení a masivnímu úniku radioaktivity do ovzduší. To byl také hlavní zdroj radioaktivního zamoření, se kterým se nyní okolí Fukušimy I potýká. Zhruba ve stejné době také došlo k vodíkovému výbuchu v reaktorové budově čtvrtého bloku.

U pátého a šestého bloku se i díky tomu, že byly v době zemětřesení odstavené a navíc zde jeden z dieselagregátů vlnu cunami přežil, podařilo situaci vyřešit. Již 21.března, těsně potom co se do areálu elektrárny podařilo přivést elektřinu, se u nich dosáhlo stavu studeného odstavení reaktorů a normálního chlazení bazénů. Brzy se pak také podařilo dosáhnout standardního průběhu chlazení s odvodem tepla do moře.

Pro zajímavost se lze podívat, jak se změnil pohled na situaci a znalosti o ní v době těsně po havárii nahlédnutím do prvního článku z cyklu o situaci ve Fukušimě, který postupně vznikl na serveru OSEL, který se zaměřuje na popularizaci vědy. V jednotlivých článcích této série lze také nalézt spoustu podrobností o jednotlivých problémech.

Vodíkový výbuch u třetího bloku.

Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Přihlášení