Rok a půl po havárii v Jaderné elektrárně ve Fukušimě I
Začátek likvidace zničených bloků
Dosažení stabilizovaného stavu studeného odstavení umožnilo zahájení přípravných prací pro likvidaci zničených reaktorů. Jedním z prvních úkolů je vyklizení bazénů s vyhořelým palivem. Bylo třeba vyklidit trosky, které po výbuších popadaly do okolí třetího a čtvrtého bazénu. Spolu s tím se prováděla dekontaminace, která umožnila pracovat v jejich blízkosti. Podvodními kamerami se prohlédl vnitřek čtvrtého a třetího bazénu. Ukázalo se, že sice dovnitř popadalo značné množství trosek, ale palivové články vypadaly v pořádku. Bazén čtvrtého bazénu se přikryl speciálním krytem a potom speciální bourací stroje odstranily poškozenou horní část budovy. To se podařilo dokončit do konce června tohoto roku. Poté bylo možné vyzvednout za účelem testů a kontroly z bazénu pomocí jeřábu dva čerstvé palivové články, které tam byly připraveny k vložení do reaktoru. Zároveň se začaly odstraňovat některé těžké komponenty čtvrtého reaktoru, který byl v době zemětřesení prázdný. Snížila se tak zátěž na budovu a usnadnily podmínky pro instalaci krytu nahrazujícího horní část budovy a vybavení pro vyklízení palivových článků. Předpokládá se, že práce budou dokončeny do konce roku a začátkem příštího roku by mělo být zahájeno vyklízení čtvrtého bazénu.
Díky rozsáhlému systému pro čištění a dekontaminaci vody je často třeba řešit problémy s úniky vody. Jeden z posledních v srpnu nastal v odsolovací jednotce. Nastavená opatření zaručují, že voda se nedostane z areálu elektrárny. (Zdroj TEPCO).
Nyní pokračuje odstraňování trosek u třetího bazénu. Tam je situace ztížena tím, že destrukce budovy vodíkovým výbuchem byla větší a zároveň je zde poškozený reaktor. Do bazénu popadaly například i části zavážecího zařízení, které manipulovalo s palivovými články. Předpokládá se, že třetí reaktor bude ve vyklízení následovat čtvrtý. A pak se postupně vyprázdní i další. Důležitou úlohou pro vyklízení bazénů s vyhořelým palivem je příprava společného bazénu, kam se palivové články přemístí.
Než se přistoupí k k likvidaci obsahu samotných zničených reaktorů, je třeba zjistit jejich přesný stav, míru poškození aktivní zóny a tlakové reaktorové nádoby. Velmi důležité je i vytváření podmínek pro práci v nižších patrech reaktorových budov. Hlavně je třeba provést dekontaminaci a zajistit možnosti pro dlouhodobější práci lidí v těchto prostorech.
Předpokládá se, že primární kontejnment a reaktorová nádoba budou vyplněny vodou. Ta odstíní radiaci z poškozeného paliva a tak bude možné sejmout horní víko reaktorové nádoby a pomocí podvodních přístrojů postupně prozkoumat, rozebrat a odstranit zničenou aktivní zónu. Jak její část v reaktorové nádobě tak taveninu, která se dostala do primárního kontejnmentu. Podobná operace se ještě nikdy neprováděla, i když bude možné použít některé postupy využívané při likvidaci havárie Jaderné elektrárny Three Miles Island. Půjde o velmi náročnou, precizní práci ve velmi stísněném prostoru a silné radiaci. Úplné odstranění vyhořelého paliva by mělo být provedeno do 25 let a úplná likvidace všech čtyřech bloků se předpokládá do čtyřiceti let. Nutnou podmínkou pro vyplnění kontejnmentu vodou je, aby byl nepoškozený a hermetický. Proto je důležitým úkolem jejich pečlivá kontrola. Pracovníci i s pomocí robotů kontrolovali stav komor potlačení, kde je výskyt poškození a trhlin nejpravděpodobnější. Přitom se zjišťovala i hloubka radioaktivní vody nahromaděné v suterénech reaktorových budov. V případě prvního bloku je hloubka vody okolo čtyř metrů, u bloků dvě a tři pak něco přes tři metry. V prvním bloku se naměřila extrémní hodnota radiace právě v blízkosti hladiny této vody, a to 10,3 sievertů za hodinu. Roboty se také dostaly do prostor s komorou potlačení a u všech bloků udělaly průzkum stavu této komory.
Příprava práce při zavádění průmyslového endoskopu do kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).
Zvláště pečlivě se hledala poškození u komory potlačení druhého bloku. Její stav však vypadá velmi dobře a žádné trhliny se zatím nenašly. Na jedné straně je to velmi dobrá zpráva, na druhé to znamená, že stále není známo místo poškození. U druhého bloku se pozorovala ztráta tlaku a těsnosti kontejnmentu 15. března 2011. Právě druhý reaktor se tak stal dominantním zdrojem radioaktivního zamoření. Uniklo z něj 10 až 20krát více radioaktivity než z ostatních poškozených reaktorů. To, že je někde poškozen, potvrzuje i průzkum průmyslovým endoskopem, který se do primárního kontejnmentu druhého bloku podařilo zasunout. Ukázal, že hladina vody v něm je níže než 60 cm, a voda tak musí někudy odtékat.