Zároveň se začal připravovat návrat obyvatel do evakuovaných oblastí a postupné otevírání zakázané zóny. Evakuovaná území se rozdělila do tří typů podle radiační situace. Do oblastí, jejichž radioaktivita způsobí roční dávku nižší než 20 mSv, se mohou vracet obyvatelé. Zároveň se však bude provádět intenzivní dekontaminace tak, aby se co nejdříve dospělo k roční dávce pod jeden milisievert. V oblastech, kde je roční dávka z radiace mezi 20 a 50 mSv, se bude provádět intenzivní dekontaminace tak, aby se co nejdříve, ale nejpozději do dvou let, dosáhlo hranice umožňující návrat obyvatel. Pro oblasti s předpokládanou roční dávkou přesahující 50 mSv se budou teprve vypracovávat intenzivní metody dekontaminace a trvalý návrat do nich lze očekávat až v dlouhodobějším horizontu.

Pro ocenění rizika s radioaktivity je výmluvné porovnání s dávkou, které je člověk vystaven z přirozeného pozadí. To se v různých místech velice významně liší. Takže například střední hodnota roční dávky z přirozeného pozadí v Evropě je okolo 2,5 mSv. Ovšem ve Finsku je střední hodnota tohoto přirozeného pozadí okolo 7 mSv a v některých místech překračuje i 10 mSv. Nikde v těchto oblastech se zvýšeným přírodním radiačním pozadím není pozorován zvýšený výskyt rakoviny či jiných nemocí. To se nepozoruje ani v oblastech s extrémním přirozeným pozadím, kde například v brazilském Guapari, iránském Ramsaru či některých oblastech Indie překračuje dávka z přirozeného pozadí hodnotu 100 mSv ročně. V Japonsku je naopak přirozené pozadí velmi malé a například v Tokiu i v době maxima radiačního spadu z Fukušimy byla úroveň radiace nižší než radiace z přirozeného pozadí v české kotlině.

Základním požadavkem pro umožnění zahájení návratu do příslušného samosprávného celku je, že se připraví plán rozdělení jeho území podle popsaných kriterií a zároveň i podrobný plán dekontaminačních prací a obnovy infrastruktury. To je velmi důležité, protože lze těžko očekávat návrat do oblastí, kde nebudou pracovní místa, obchody, školy, zdravotní zařízení a další infrastruktura. Od dubna letošního roku se takto otevřely první tři samosprávné celky. Města Minami Soma, Tamura a vesnice Kawauchi. Vesnice Kawauchi je zajímavá z toho hlediska, že se tam začalo s testováním pěstování rýže v dekontaminovaných a obnovených rýžových polích v zasažených oblastech. Do současné doby se otevřely ještě dva samosprávné celky. Šlo o vesnici Iitate a město Naraha. Otevření zakázané zóny ve městě Minami Soma na severu a Naraha na jihu posunulo v těchto směrech hranici zakázané zóny až do blízkosti 10 km od postižené elektrárny. Je však třeba zdůraznit, že návrat do těchto oblastí teprve začíná a dekontaminace, obnova potřebné infrastruktury a hlavně získávání důvěry občanů v bezpečnost otevřených oblastí potrvá delší dobu.