Jestliže teplota vzroste na 800 °C, začne se poškozovat zirkoniové obložení palivových článků. To slouží jako zábrana před pronikáním těkavých radionuklidů vznikajících ve štěpení. Nevýhodou ovšem je, že při zmíněných vysokých teplotách začne zirkonium reagovat s vodou a vzniká vodík. Ten může vznikat i tepelným rozkladem vodní páry při vysokých teplotách. Pokud se vytvoří dostatečná koncentrace vodíku za přítomnosti kyslíku, hrozí exploze. Aby nedošlo k vodíkovému výbuchu v kontejnmentu, je v případě použitého kontejnmentu Mark I, vyplněn dusíkem. Problém však nastane, pokud se musí kontejnment ventilovat. V ostatních částech budovy už není dusíková atmosféra a vodík se dostává do styku s kyslíkem. A přesně to se stalo ve Fukušimě I. Pokud teplota dosáhne hodnoty 1450 °C (tavení oceli) a 2850 °C (tavení samotného paliva), začne se tavit samotný palivový článek a palivo v něm. Předpokládá se, že u tří reaktorů Fukušimy I k částečnému tavení aktivní zóny došlo.

Pokud vypadne veškerá elektřina, zůstává u popisovaného typu reaktoru jedna možnost havarijního chlazení. Při něm se používají pumpy poháněné vznikající parou a voda z relativně malého zásobníku (u prvního reaktoru) nebo z toroidální komory potlačení (u druhého a třetího reaktoru). Chlazení pomocí komory potlačení funguje až do okamžiku než teplota v ní dosáhne bodu varu. Pokud se nepodaří do té doby zajistit spuštění chlazení poháněného elektrickými pumpami, je potřeba vhánět vodu do reaktoru pomocí vodních stříkaček.

Třetím nejdůležitějším úkolem je zabránit úniku radioaktivity do okolí. První zábranou je zmíněný zirkoniový povlak. Další pak je kontejnment. Proto je velmi důležité, aby zůstal neporušen. V případě, že bude uvnitř vznikat velmi vysoký tlak, který by mohl narušit hermetičnost kontejnmentu, musí se provést jeho ventilace. Jde o ventilaci páry, která navíc probíhá přes filtry, takže únik radioaktivity je omezený a týká se jen nejtěkavějších radionuklidů. I v případě Fukušimy I je masivní únik radioaktivity spojen až s poškozením kontejnmentu u druhého reaktoru. Snížení tlaku uvnitř je potřeba i v případě, že je nutné začít vstřikovat vodu do reaktoru. Podívejme se nyní, jak se situace ve Fukušimě I vyvíjela krátce po zemětřesení.