Energie je pojem, se kterým se každý z nás denně setkává. O energii se stále píše a mluví v tisku, rozhlase a televizi. Každý měsíc se nám připomenou místní energetické a plynárenské závody, když nám s neúprosnou strojovou pravidelností posílají účty za to, kolik jsme prosvítili, provařili a protopili. Podíváme se na výpis, zakroutíme hlavou, jak je to možné, že najednou propálíme o 100 kWh více než v minulých měsících. Přece jsme všude stále pečlivě zhasínali a dávali jsme pozor, aby si dospívající dcera příliš dlouho nefénovala vlasy. Pak si uvědomíme, že jsme si pořídili novou myčku nádobí, větší televizor i nový počítač. Prostě něco, co jak říkáme „žere proud“. Jsme si vědomi, že samy od sebe, bez energie, se věci nehýbou a neslouží nám. Víme to, ale moc o tom většinou nepřemýšlíme a snadno a rádi na to zapomínáme.
Podíváme-li se blíže, kde všude energie kolem nás je a k čemu všemu v našem životě a v přírodě slouží, brzy zjistíme, že je všude a za vším. U benzínové pumpy musíme naplnit nádrž, aby nás auto odvezlo do práce, na hory i na chatu. Dospívající syn se stále dožaduje dalších a dalších tužkových baterií pro svůj přenosný přehrávač. Akumulátor laptopu potřebuje po třech hodinách dobít. Sprchujeme se vodou ohřátou v plynovém průtokovém ohřívači. Banán, který jsme právě snědli, urazil tisíce kilometrů než se dostal na náš stůl do kuchyně. K výrobě ledu, který si s denní samozřejmostí přidáváme v horkých dnech do nápojů, potřebujeme mrazák.
Ano, stejně jako přístroje, které nám slouží, také každý živý organismus musí energii přijímat, aby mohl existovat, fungovat a přežívat. Nás lidi nevyjímajíc. Tak jako všechny živé organismy získáváme energii ze zdrojů, které jsou nám k dispozici v našem okolí. Díky své schopnosti poznávat a učit se, člověk postupně přišel na to, že si příjem energie může usnadňovat a vylepšovat. Prvním a zásadním objevem v energetických dějinách člověka byl objev užití ohně pro přípravu potravy. Naši dávní předci přišli praktickým poznáním na to, že na ohni upečený kus masa nejenom lépe chutná a lépe se kouše, ale také se lépe, rychleji a efektivněji tráví. Lidský organismus vydá na zpracování předem upravené potravy méně energie. Předzpracování potravy navíc umožňuje využívat zdroje, které by jinak nebyly biologicky lidským organismem stravitelné a využitelné.
Lidé se naučili postupně využívat vnějších zdrojů energie nejen k přímému zpracování potravy ale i k jiným účelům, které s potravou přímo již nesouvisely. Dlouhou dobu lidstvu vystačil k přípravě potravy přímý oheň. Dnes se k původnímu primitivnímu ohništi našich prapředků vracíme pouze nostalgicky při opékání špekáčků u táborového ohně. V denním životě jsme si zvykli na mikrovlnné trouby, elektrické plotny, grilovací sporáky a mnoho dalších vymožeností. Zdá se nám, že už to ani jinak nemůže být.
Je zřejmé, že energie a její dostatek je důležitým základem našich životů, naší společnosti i civilizace. Pokud se nechceme vrátit k žvýkání syrového masa a nevařených kořínků, musí mít naše společnost k dispozici dostatek energie. V dnešní době naše civilizace spotřebuje a potřebuje energie skutečně hodně. Zkusme si spočítat, kolik to vlastně je na osobu. Na celém světě je přibližně 6,5 miliardy lidí. Roční světová spotřeba energie je něco okolo 450 x 1015 (0,450 triliónů) BTU (British Thermal Unit, viz text dále a přílohu o jednotkách na konci knihy). Prostým dělením zjistíme, že každý člověk na Zemi spotřebuje v průměru okolo 69 miliónů BTU ročně. Znamená to tedy, že v současné době je průměrná energetická spotřeba připadající na každého obyvatele této planety rovna přímé energetické potřebě zhruba dvaceti lidí. V nejvyspělejších ekonomických zemích, kde spotřeba energie je největší, se počet imaginárních energetických otroků na jednoho obyvatele pohybuje někde okolo čísla 150.