Velmi dobrý lidský výkon je 100 W. Znamená to tedy, že za 10 hodin můžeme očekávat, že bude vykonána práce okolo 1 kWh. Může to být například elektrická energie získaná poháněním domácího elektrického generátoru připojeného ke kolu. Za 1 kWh elektrické energie zaplatíme ČEZu zhruba 5 Kč (2006). Za hodinu nekvalifikované lidské práce (šlapání na kole) zaplatíme 50 Kč, tedy za 10 hodin zaplatíme 500 Kč neboli zaplatíme 500 Kč za 1 kWh generovanou přímou lidskou prací. Tedy poměr cen energie v podstatě zadarmo dodané ČEZem a vyrobené svépomocí je minimálně 1 ku 100 (průměrný lidský výkon je spíše nižší a cena 1kWh elektřiny je také o něco menší). Energie, kterou dnes využíváme, je opravdu neskutečně levná.
Podobný výpočet platí pro energii z jednoho litru ropy: Energie obsažená v jednom litru ropy je cca 39000 BTU neboli cca 10 kWh energie. Za litr benzínu zaplatíme cca 30 Kč neboli za 1 kWh přibližně 3 Kč, což je přibližně polovina toho, co za stejné množství elektrické energie. Energii, kterou kupujeme a spotřebujeme ve formě benzínu je v porovnání s lidskou prací ještě levnější než ta z elektrárny, minimálně 1 ku 130. Promítněme si tento údaj do historie. Postavit Cheopsovu pyramidu, gotickou katedrálu nebo náš Karlštejn by i dnes byl problém, natož v dobách, kdy energie stála padesát až stokrát tolik co než dnes.
Značná část středověké pokory, ale i moderní sebedůvěry či arogance, plyne z cen a dostupnosti energie. Moc řady pravěkých a starověkých říší byla postavena na několika jednoduchých mechanismech kontroly a akumulace energie a na energetických úsporách a ziscích, jakými byla lodní doprava i výkonné zemědělství. Energetickou revolucí bylo například v 9.-10. století zavedení čínského vynálezu – koňského chomoutu, který na rozdíl od udidla dokázal plně využít koňskou sílu. Historie a archeologie energetických toků zná podobných triků celou řadu. Patří mezi ně nahrazení spodního vodního kola, které je roztáčeno jenom silou proudu, horním vodním kolem, kde působí i váha vody, anebo třeba jako v Holandsku těžba rašeliny a její laciná doprava do měst a manufaktur po vodních kanálech, které těžbou vznikly.
Poznámka: První práce zkoumající vztahy energie – ekologie – energie pocházejí od Howard T. Oduma (viz například zde). Stojí za zmínku, že koncept energetické návratnosti vznikl při studiu ekologických systémů v přírodě, a to ryb a rybí populace. Pravděpodobně poprvé použil zkratku EROI (energy return on investment) kolega C.A.S.Hall ve svých pracích v sedmdesátých a na počátku osmdesátých let. Později se začal používat výraz ERoEI.