Z fyzikálního hlediska jsou všechny druhy energie ekvivalentní. Stejně tak jako můžeme měřit a porovnávat vzdálenosti, délky výšky, šířky a obvody, podobně můžeme měřit a porovnávat různé druhy a formy energie. Měření vzdáleností je pro nás denní zažitou praxí. Z praktických důvodů svoji výšku měříme v centimetrech, vzdálenost mezi Prahou a Brnem v kilometrech a nekonečné prostory vesmíru měříme ve světelných letech. Nikdo by nemohl nic namítat, kdybychom udávali svoji výšku ve světelných letech a v učebnicích astronomie používali milimetry. Obě jednotky jsou ekvivalentní. Ale jak by se asi tvářil imigrační úředník, když by v pase viděl, že výška majitele cestovního pasu je 0,000000000000000189 světelného roku. V učebnici astronomie by číslo vyjadřující vzdálenost galaxie Andromedy od Slunce v milimetrech zabralo polovinu řádku, protože je to přibližně 23 400 000 000 000 000000 000 000 milimetrů.
Podobně je tomu s jednotkami pro energii. Tak jako při měření vzdáleností z praktických důvodů v různých situacích používáme různé jednotky vzdálenosti, tak také pro energii máme k dispozici mnoho různých jednotek. Pro ilustraci si připomeňme několik nejdůležitějších energetických jednotek. Podobně jako je metr (m) základní jednotkou pro měření délek, tak joule (J) je základní jednotkou pro měření energie. Při popisování energetických jevů na úrovni elektronů a iontů pracujeme s jednotkou nazývanou elektronvolt (eV), která je o celých devatenáct řádů menší než jednotka joule. Skoro na každém potravinovém výrobku si můžeme přečíst údaj o energetickém obsahu a to v kilokaloriích (kcal). Jedna kilokalorie je rovna 4186.8 joulům. V energetickém průmyslu a ekonomii je pak běžně používanou a zavedenou jednotkou BTU neboli British Thermal Unit. Jedna BTU je rovna 1 055,56 joulů. Za zmínku ještě stojí další energetická jednotka, kterou každý zná v souvislosti s výbušninami, a tou je tTNT (energie uvolněná z jedné tuny trinitrotoluenu). Jedna tTNT je rovna 4 200 000 000 joulů. Pro zajímavost si vyjádřeme v různých energetických jednotkách kolik energie průměrně denně potřebuje lidský organismus ke své existenci. Středně těžce pracující člověk potřebuje přibližně 2500 kcal denně neboli 0,025 tTNT neboli 9 916 BTU, neboli 10 467 000 joulů, neboli 65 337 078 651 685 393 258 426 966 eV.
Možnost poměřovat a porovnávat množství různých druhů energie je důležitá a užitečná, ale nic nám neříká o tom, jak snadno se k energii můžeme dostat, i lépe řečeno, jak jeden druh energie můžeme přeměnit na jiný druh energie, který je pro nás a pro naši civilizaci použitelný a prospěšný. Dobrým příkladem je jaderná energie. Energie ukrytá ve vazebních silách atomových jader je obrovská a prakticky nevyčerpatelná. Získat k této energii přístup a uvolnit ji ve zvládnutelné a využitelné formě není vůbec jednoduché. Dosti úspěšně a za poměrně krátkou dobu si naše civilizace rychle našla cestu jak uvolnit jadernou energii. Od převratných objevů fyziky na počátku dvacátého století, které daly základ jaderné fyzice, stačilo jen pár desítek let k prvnímu využití. Bohužel to byly většinou aplikace, které dokázaly jadernou energii uvolnit ve zlomcích vteřiny v obrovském množství – nekontrolovaně a ničivě. Desetitisíce různých typů jaderných hlavic a bomb v arzenálech po celém světě jsou toho důkazem.